Zmocňovací ustanovení v zákoně o ET - kritický pohled

ÚVOD

Dne 7. 5. 2015 Legislativní rada vlády (LRV) ČR přerušila projednávání třech návrhů zákonů. Jedním z těchto návrhů byl návrh zákona o evidenci tržeb od ministerstva financí. LRV se k návrhu vrátila na konci května ve svém stanovisku ze dne 28. 5. 2015 navrhla vládě návrh přepracovat a začlenit do něj její připomínky. Tyto připomínky byly jednak legislativně-technického charakteru a také věcného charakteru. Ministerstvo financí návrh zákona opravdu přepracovalo a po jeho projednání postoupila vláda dne 4. 6. 2015 návrh zákona Poslanecké sněmovně (PS) Parlamentu České republiky (PČR) jako sněmovní tisk 513/2015.[1] Připomínky LRV ohledně nejasností legislativně-technického charakteru, které mohly vést ke sporné interpretaci zákona byly ministerstvem financí do návrhu z velké části zapracovány. Připomínky věcného charakteru, například možný rozpor s ústavním pořádkem ČR a základními právními principy demokratického státu však do sněmovního tisku zapracovány nebyly. Mezi tyto připomínky se řadí i připomínky ke zmocňovacím ustanovením návrhu zákona. Tato ustanovení dávají možnost orgánům moci výkonné určovat (popř. promíjet) soukromým subjektům práva a povinnosti. O těchto problematických ustanoveních návrhu zákona o evidenci tržeb bude pojednávat následující text.

Tržby ve zjednodušeném režimu

Ústava[2] dává v čl. 78 vládě možnost k provedení zákona a v jeho mezích je vydávat nařízení. Tato možnost je v § 10 odst. 2 návrhu zdůrazněna, vláda zřejmě dává najevo, že takové nařízení vydá. Nařízení se bude týkat tržeb, které se budou evidovat ve zjednodušeném režimu. Zjednodušený režim se týká způsobu, jakým bude poplatník předávat informace o tržbách do centrální databáze. V tomto režimu není poplatník nucen odesílat údaje o tržbách správci daně on-line, ale stačí, když je odešle každých pět dnů. Otázkou je, proč nejsou všechny evidované tržby tržbami ve zjednodušeném režimu. Patrně proto, že by na účtenkách nebyl fiskální identifikační kód, který umožňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup každému ověřit, zda  byly údaje o dané tržbě zaslány správci daně podle ustanovení § 27 návrhu. Zjednodušený režim tedy dává různým poplatníkům evidovaných tržeb různé povinnosti. Proto by mělo být vymezení těchto tržeb dáno přímo zákonem, nikoliv pouze nařízením vlády. Vláda argumentuje tím, že „Není možné zcela předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely […] uvedená konstrukce je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, při jejímž zajištění může výkonná moc reagovat na vývoj okolností téměř okamžitě a daný obchodní model podrobit zjednodušenému režimu evidence tržeb.“.[3] V tom případě je nutno zamyslet se, zda není porušena výhrada zákona uvedená v Listině,[4] a to v čl. 4 odst. 1, popřípadě čl. 11 odst. 5.

Tržby vyloučené z evidence tržeb

To, co bylo napsáno o tržbách ve zjednodušeném režimu lze bez výhrady aplikovat i na tržby vyloučené z evidence tržeb. V tomto případě je zmocňovací ustanovení obsaženo v § 12 odst. 4 návrhu. Rozdíl je v tom, že poplatník tržby vyloučené z evidence tržeb nemá menší povinnosti, než poplatník evidovaných tržeb. On totiž nemá povinnosti žádné. Vláda svým nařízením může říci, na které tržby se zákon vůbec nevztahuje. Návrh dokonce ani nestanoví, jakým způsobem by vláda měla vyloučené tržby označit, například podle kódu činnosti, místa podnikání, či též označením subjektu, například Jiří Vopršálek, pekař, Dolní Lhota č.p. 666, IČO 12345678. Pokud by se v nějakých budoucích volbách ujala vlády koalice, která s evidencí tržeb nesouhlasí, stačilo by tedy de facto nařízením vlády označit všechny tržby jako vyloučené a dosud platný zákon by se stal díky tomuto nařízení neúčinným. Bylo by to sice proti smyslu a účelu zákona, avšak proti smyslu zákona je již sám akt výběru povinných subjektů nařízením vlády. Ustanovení § 12 návrhu též obsahuje velice diskutabilní seznam vyloučených tržeb, avšak jeho kritika není předmětem této úvahy.

Obsah evidenční povinnosti

Dosud se návrh držel alespoň ústavního pořádku. Z ustanovení § 18 odst. 4 však plyne další zmocnění, které již nemá formu nařízení vlády ani vyhlášky ministerstva. Toto ustanovení zmocňuje správce daně aby určil formát a strukturu údajů o evidované tržbě, které poplatník správci daně sděluje datovou zprávou. Správce daně má tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup (webové stránky správce daně). Toto zmocnění by mělo být v pravomoci vyhlášky ministerstva financí, pak by nebyl žádný problém. Vyhlášky ministerstev jsou součástí pramenů práva v České republice a jejich úplná znění je možno zpětně dohledat v příslušných sbírkách. To se rozhodně nedá říci o webových stránkách správce daně, na kterých se může ze dne na den objevit nová struktura údajů. Zákon také neřeší případ který by nastal, pokud by struktura údajů zveřejněná správcem daně byla jiná, než povinný rozsah zasílaných údajů, uvedený v ustanovení § 19 návrhu. Podobné ustanovení již obsahuje daňový řád[5] v § 72 odst. 4. Pro jeho údajnou neústavnost již byl podán daňovými poradci podnět Nejvyššímu správnímu soudu.

Rozsah zasílaných údajů

Ustanovení § 19 odst. 3 návrhu zmocňuje ministerstvo financí ke stanovení způsobu tvorby podpisového kódu poplatníka a bezpečnostního kódu poplatníka. Jedná se o odkazy na matematické vyjádření šifrovacích algoritmů. Z návrhu vyhlášky úplně jasné vztahy mezi podpisovým kódem poplatníka (nemělo by spíše být „podpisový kód účtenky“?), bezpečnostním kódem poplatníka a fiskálním identifikačním kódem. Je možné, že jeden z těchto údajů je zbytečný a vyplývá z ostatních údajů. Není to však nic, co by poplatníka nadměrně zatěžovalo, takže toto zmocnění je v pořádku.

Ověření účtenky u správce daně

Ustanovení § 27 bylo v PS upraveno pozměňovacím návrhem. V odst. 2 dává správci daně zmocnění ke zveřejnění podmínek a postup pro poskytnutí informací o tom,  zda byly údaje o dané tržbě zaslány správci daně. Nikde není uvedeno jakým způsobem se takové podmínky vytvářejí a kde je archivována jejich historie. Nejsou nijak specifikovány údaje které je možno zveřejnit. Není jasné, zda ověřující dostane pouze informaci, že údaje o tržbě byly  zaslány správci daně, nebo si bude moci ověřit i zaplacenou částku. Obdobně zde platí to, co bylo napsáno v kapitole „Obsah evidenční povinnosti“.

Dočasně vyloučené tržby

Ustanovení § 37 odst. 4 obsahuje zmocnění vlády k úpravě dalších dočasných výjimek ze zákona o evidenci tržeb. Přiměřeně zde platí to, co bylo napsáno v kapitole „Tržby vyloučené z evidence tržeb“. Zároveň toto zmocnění nedává žádný smysl, jelikož používá formulaci „některé tržby nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně evidovanými tržbami“. Pojem „dočasně evidovaná tržba“ totiž není v českém právním řádu nikde vymezen. Správná formulace by byla asi takto „některé tržby dočasně nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona evidovanými tržbami“. Jedná se však spíše o slovní hříčku.

Závěr

V průběhu práce na této úvaze návrh zákona prošel celým legislativním procesem včetně několika přijatých pozměňovacích návrhů. Byl publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 112/2016 Sb. Zákon již byl napaden ústavní stížností skupiny poslanců na protiústavnost procedury, která předcházela přijetí zákona. Ústavní stížnost na protiústavnost samotného zákona na sebe zřejmě nedá dlouho čekat. Uvidíme, zda bude obsahovat některé body, kterými se zabýval předchozí text.

 

 

 



[1] Vládní návrh zákona o evidenci tržeb (sněmovní tisk 513/2015).

[2] Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Vládní návrh zákona o evidenci tržeb (sněmovní tisk 513/2015). Důvodová zpráva.

[4] Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992, o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

[5] Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Související: 
DOBRÝ PŘÍSPĚVEK?

Komentáře

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Tento debilní kód musíte vyplnit kvůli kreténským spamům, kterých je plný internet. Když se zaregistrujete, tak se Vás tento web již na žádný kód ptát nebude.
Obrázkové CAPTCHA
Vložte znaky zobrazené na obrázku.