Právní názor na aplikaci „Protikuřáckého zákona“ v soukromých klubech

V souvislosti s nabytím účinnosti protikuřáckého zákona (ve skutečnosti se jedná o zákon č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek s účinností od 31. května 2017 – dále jen zákon) vznikají jako houby po dešti soukromé kuřácké kluby. Jejich zakladatelé se domnívají, že se na ně zákon nevztahuje. V současné době běží tříměsíční doba hájení, po kterou nebudou státní orgány dodržování tohoto zákona po restauracích vymáhat. Běžní občané, kteří si v hospodě zapálí však již pokutu (5000 Kč) dostat mohou, přestože na stole bude popelník. O této tříměsíční době informují média, na stránkách Ministerstva zdravotnictví http://www.mzcr.cz/  o ní však žádná zmínka není. Berme však za pravděpodobné, že provozovatelům restauračních zařízení do konce srpna za porušení zákona nic nehrozí. Co se však stane začátkem září?

Kouření zakázánoJe velmi pravděpodobné, že příslušné represivní orgány (podle zákona se jedná zejména o obce, orgány ochrany veřejného zdraví, Policii ČR a obecní policii) si již během tříměsíční lhůty udělají seznam podniků, které příkazy a zákazy souvisejí se zákonem nedodržují. Začátkem září začne hon na čarodějnice, spojený s pokutováním neposlušných podniků. Sankce, za porušení jsou vyjmenovány v § 36 odst. 8 zákona, podle kterého „Provozovatel provozovny stravovacích služeb se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 9 odst. 1 nevyzve osobu, která nedodržuje zákaz kouření na místě, na němž je kouření zakázáno, aby v tomto jednání nepokračovala nebo aby prostor opustila – pokuta až 50000 Kč, nebo b) nesplní označovací povinnost podle § 9 odst. 2 (samolepka na dveřích) – pokuta až 10000 Kč“. Je též pravděpodobné, že většina hospod, které budou takto sankcionovány se novým pravidlům nakonec podřídí.

Zřízením soukromých klubů v místě bývalých hospod se návštěvníci vyhýbají sankci podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona „Zakazuje se kouřit ve veřejnosti volně přístupném vnitřním prostoru, s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření“. Zůstává zde však zákaz podle § 8 odst. 1 písm. k) „ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb“, popřípadě podle § 8 odst. 1 písm. j) „ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síň a sportovní hala, a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce“. Věnujme se pouze písmenu k) pod které by měly spadat běžné hospody, ve kterých zrovna neprobíhá nějaký koncert nebo zábava. Jak se mění situace, když z hospody uděláme soukromý klub? Podle výkladu Ministerstva zdravotnictví i podle důvodové zprávy k zákonu nijak. Podle tohoto výkladu se totiž pořád jedná provozovnu stravovacích služeb.

Podívejme se však na věc trochu podrobněji. Zákon definuje provozovnu stravovacích služeb v § 2 písm. i) jako „prostor potravinářského podniku, v němž je provozována stravovací služba zahrnující podávání pokrmů určených k přímé spotřebě v této provozovně“. To jsme se moc daleko nedostali. Nevíme bohužel, co je potravinářský podnik, stravovací služba a pokrm. Zejména, jestli se sem dají podřadit i nápoje, nebo pouze jídlo. Pojďme tedy dále. Definici potravinářského podniku zákon neobsahuje, odkazuje nás na právní předpis Evropské unie. Jedná se o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva. Podle článku 3 odst. 2) tohoto nařízení se potravinářským podnikem rozumí „veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin“.

Co se rozumí pod pojmem potravina, je vysvětleno v článku 2 nařízení „Pro účely tohoto nařízení se "potravinou" rozumí jakákoli látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat. Mezi "potraviny" patří nápoje, žvýkačky a jakékoli látky včetně vody, které jsou úmyslně přidávány do potraviny během její výroby, přípravy nebo zpracování.“. Máme tedy jasno. Zákon se vztahuje i na provozovny, které nabízejí pouze nápoje, např. výčepy nebo bary. Není tedy správný výklad poslance Bendy, který tvrdí, že na tyto provozovny se zákon nevztahuje.

Pojďme ještě dál, nevíme co je „veřejný nebo soukromý podnik“. Pojem veřejný podnik evropské právo nezná. Patrně se nejedná o bordel. Podle Lexikonu evropského práva EurLex se patrně jedná o podnik, který je pověřen nějakou veřejnou službou viz. http://eur-lex.europa.eu/search.html?lang=cs&text=ve%C5%99ejn%C3%BD+podnik&qid=1499390312984&type=quick&scope=EURLEX&sortOne=default&sortOneOrder=desc, popřípadě podnik založený orgánem veřejné správy. To se soukromých klubů netýká. Ještě zde máme pojem soukromý podnik. Ani tento pojem evropské právo nezná http://eur-lex.europa.eu/search.html?lang=cs&text=soukrom%C3%BD+podnik&qid=1499390738017&type=quick&scope=EURLEX&sortOne=default&sortOneOrder=desc.

Nevadí, podívejme se co si vůbec máme představit pod pojmem podnik. Tento pojem znal zrušený Obchodní zákoník, současné právo (Občanský zákoník, § 502) ho nahradilo pojmem obchodní závod. Podle něj „Obchodní závod (dále jen "závod") je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.“. Podle mého názoru však při interpretaci evropského práva nelze práva českého použít. Evropské právo má totiž vlastní definici podniku. Ta je obsažena v Nařízení komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem. Toto nařízení již sice není v platnosti, ale stejný text obsahuje platné doporučení Evropské komise 2003/361/ES, takže by se dalo při výkladu použít. Podle tohoto textu „Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.“.

Jsme téměř u cíle. Kuřácké kluby podnikem rozhodně nejsou. Jejich hlavní náplní je setkávání členů bez státní buzerace, nikoliv hospodářská či podnikatelská činnost. Je však nutno podotknout, že toto platí pouze za předpokladu, že klubu patří prostory, ve kterém sídlí, nebo je má alespoň pronajaty. Pak zde klub vyvíjí svoji činnost a hospodský, který členům roznáší nápoje je pouze službou, kterou si členové klubu od podnikatele – držitele živnostenského oprávnění v oboru hostinská činnost kupují. Dalo by se to přirovnat například k situaci, kdy by si členové klubu objednali nápoje a občerstvení u cateringové společnosti. V opačném případě – kdy by měl prostory pronajaté hospodský a celou hospodu by prohlásil za klub by se tento výklad asi použít nedal. Hospodský by však mohl klubu prostory dát do nájmu, popřípadě do podnájmu. Použití těchto argumentů by mělo znemožnit ukládat pokuty kuřákům za kouření ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb (§ 8) i hostinským za porušení § 9 zákona.

Klub by měl být zaregistrován ve spolkovém rejstříku, aby mohl působit jako subjekt práva. Samotné prohlášení prostor hospody za klub a hostů za členy klubu nestačí. Právní důvod užívání prostor (nájemní či podnájemní smlouva) by měl být písemný. Naopak smlouva s hostinským může být ústní – členové klubu si od něj pouze kupují službu či zboží, jako by si někde objednali dovážku pizzy. Klub sám o sobě hospodu provozovat nemůže, tím už by se „dopouštěl“ hospodářské (podnikatelské) činnosti a prostor klubu by se tím pádem stal podnikem. Otázkou je, co se stane, pokud bude mít hostinský v prostorách klubu zapsanou provozovnu. Myslím, že by to nemělo vadit, prostory slouží potřebám klubu a nikoliv hostinského. Jedná se pouze o evidenční údaj, který vyžaduje živnostenský zákon, nikoliv o deklaraci jejich skutečného využití.

Uvidíme, jak se s existencí kuřáckých klubů popasují soudy, ke kterým se jistě řada pokutovaných hostinských i členů klubů - kuřáků obrátí. Orgány státní správy budou patrně trvat na svém výkladu zákona a dále pak argumentovat obcházením zákona ze strany klubů. Podle Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky má každý  právo na ochranu zdraví, nikoliv povinnost si své zdraví chránit. Prodej tabákových výrobků není v České republice zakázaný. Probíhá pod přísným státním dohledem. Podle jedné z hlavních zásad českého soukromého práva „Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.“. Členství v kuřáckém klubu jistě uplatněním této zásady je a není obcházením zákona. Soukromé (občanský zákoník) a veřejné (protikuřácký zákon) právo však bývají často v přímém rozporu. 

PřílohaVelikost
Originál příspěvku v PDF naleznete zde44.91 KB
DOBRÝ PŘÍSPĚVEK?

Komentáře

Soukromé kluby

Mám dotaz, do jaké míry jsem povinen evidovat tržby z důvodu prokázání neziskovosti klubu zapsaného v SR. Děkuji Dušek
DOBRÝ PŘÍSPĚVEK?
Obrázek uživatele Rony

Klub může vykázat zisk, nesmí

Klub může vykázat zisk, nesmí však být založen za účelem hospodářské činnosti (podnikání). Evidence tržeb (tzv. EET) se klubu netýká, týká se pouze tržeb souvisejících s podnikáním - §6 Zákona o evidenci tržeb. Spolek by měl vést jednoduché účetnictví - §1f Zákona o účetnictví. Pozor, pokud bude spolek podnikat v pohostinství, už se ho "protikuřácký zákon" i EET týká!
DOBRÝ PŘÍSPĚVEK?

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Tento debilní kód musíte vyplnit kvůli kreténským spamům, kterých je plný internet. Když se zaregistrujete, tak se Vás tento web již na žádný kód ptát nebude.
Obrázkové CAPTCHA
Vložte znaky zobrazené na obrázku.